Jdi na obsah Jdi na menu
 


Byl by možný opětný vývin nervů?


Řada britských a amerických výzkumných projektů zkoumá mechanismy, které pomohou opravit poškozené buňky. Pro výzkum RS tu existují některé slibné linie bádání.
Obnovení nervů poškozených při zraněních míchy, dříve považované za nemožné, by přece jenom mohlo být dosažitelné.
Poškozené nervy v míše se normálně neregenerují kvůli zjizvené tkáni, která se tvoří v místě poškození a vytváří molekulární bariéru, kterou nervy nejsou schopny překonat.

Odstraňování bariér zjizvených tkání
Výzkumníci objevili bakteriální enzym, který může pomoci, aby se poškozená nervová vlákna míchy znovu vyvinula. Funguje tak, že‚ rozžvýká, rozmělní překážející jizvy a takto uvolní cestu pro růst nervových vláken.
Když výzkumníci injikovali enzym myším s poškozenou míchou, přetržené nervy znovu narůstaly směrem k mozku a končetinám. Během dvou měsíců po léčbě se myši natolik zotavily, že demonstrovaly svůj téměř normální způsob lezení. Nezískaly však znovu senzorickou funkci normálního dotyku – což dokazuje, že je třeba překonat ještě i další překážky, aby mohla být možná úplná oprava.
Studie uváděná v časopise Nature (11. dubna 2002, vol. 416, str. 636–640) je slibná, protože ukazuje, že nervové buňky nad místem jizvy jsou schopné komunikovat s těmi dole – něco, co bylo v minulosti považováno za nemožné.

Blokování destruktivních signálů
Vědci z americké Johns Hopkins University informovali na výročním zasedání American Chemical Society o svém objevu sady čtyř chemikálií, které by také mohly napomoci k opětnému růstu nervů v místě poškození.
Když jsou nervová vlákna či axony poškozeny, normálně se ochranný myelinový obal chová destruktivním způsobem a to tak, že vysílá chemické zprávy, které zastavují regeneraci. Tyto čtyři chemikálie se chovají tak, že dotčené zprávy blokují a tím umožňují, aby se opravy objevily. Výzkumníci prohlašují, že tyto chemikálie také dokázaly stimulovat k regenerování přetržené myší nervy.
Tento výzkum je slibným krokem pro míšní zranění, RS a jiné neurologické stavy, ale je pouze jedním z pravděpodobně několika mechanismů zaangažovaných do opětného růstu nervů.

 

 

Buňka, která pomáhá mozkovým buňkám vyvinout se
Další tým amerických výzkumníků prozkoumává zvláštní typ buňky, který pomáhá nervům vyvinout se.
Existují dva buněčné typy, které tvoří mozek: neurony a glie. Neurony jsou klíčové buňky, které přenášejí informace v centrálním nervovém systému. Glie (česky tmel) jsou odpovědné za to, že neurony drží pohromadě, ale nyní se už ví, že mají i další významné funkce.
Tento americký výzkum, o němž informoval časopis Nature (květen 2002, vol. 417, str. 39–44), se zaměřil na zvláštní typ gliové buňky, nazývaný astrocyt. Astrocyty jsou známé tím, že upravují prostředí kolem nervů tak, aby uvolnily chemikálie nazývané neuronální růstové faktory a pomohly zachovat krevně mozkovou bariéru. V této studii výzkumníci objevili, že astrocyty jsou také schopné instruovat kmenové buňky (tj. nedospělé či nespecializované buňky), aby se vyvinuly v neurony.
V laboratorním prostředí výzkumníci vypěstovali dospělé neurální kmenové buňky jak s astrocyty, tak s ostatními neurony a tyto kmenové buňky vyvinuli ve vyspělé neurony. Když byly kmenové buňky vypěstovány pouze s astrocyty, byla míra neuronové produkce desetkrát rychlejší. Produkovaly neurony, když byly vypěstovány s astrocyty z mozku, ale stěží nějaké neurony vytvořily, když byly vypěstovány s astrocyty z míchy.
Výzkum předpokládá, že růstové faktory (chemikálie) produkované astrocyty mohou být rozhodující pro regenerování mozkové tkáně, která byla poškozena zraněním nebo nemocí. Mohlo by to také vést k lepšímu porozumění tomu, jak stimulovat nový opětný nervový vývin ve všech oblastech centrálního nervového systému.

Nové kmenové buňky pro účely budoucích terapií?
Na kmenové buňky se také zaměřují dvě další americké studie, které předpokládají, že mohou být slibnou linií bádání pro terapeutické účely.
Nejvšestrannějším a nejužitečnějším zdrojem kmenových buněk je embryo, protože embryonální kmenové buňky dávají možnost vzniknout všem ostatním buněčným typům v těle. Výzkumníci ale také nalezli dospělou kmenovou buňku, kterou lze změnit v každý jiný buněčný typ. Časopis The Lancet (22. června 2002, vol. 359, str. 2171) informoval o obou studiích, které pravděpodobně podpoří debatu o tom, zda by měly být používány dospělé či embryonální kmenové buňky.
V první studii výzkumníci z University of Minnesota izolovali dospělé kmenové buňky z kostní dřeně myší a krys. Když je injikovali zvířatům, vyvinuly se téměř v každou tkáň včetně krve, mozku, svalu, plic a jater. Rozhodující otázkou pro výzkumníky bude, zda tyto buňky fungují skutečně správně.
Buňky, nazývané multipotentní dospělé buňky-předchůdci (progenitorské) (multipotent adult progenitor cells – MAPCs), jsou podobné těm buňkám, které tento tým předtím izoloval z lidské kostní dřeně. Nové objevy předpokládají, že výzkumníci mohou být schopni pomocí kmenových buněk vynalézt efektivní terapie používající MAPCs od dospělých jedinců.
Ve druhé studii výzkumníci z US National Institute of Neurological Disorders and Stroke (Maryland) zvrátili, jak uvedli, symptomy Parkinsonovy nemoci u myší použitím kmenových buněk z myších embryí.
Parkinsonova nemoc vzniká, když v mozku umírají nervové buňky, které produkují chemikálii nazývanou dopamin. Výzkumníci transformovali myší embryonální kmenové buňky v dopamin-produkující nervové buňky změněním jejich genů. Když byly geneticky modifikované buňky transplantovány do mozků krys se symptomy nemoci, jejich stav se zlepšil. Toto je jednou z prvních demonstrací toho, že embryonální kmenové buňky mohou zvířatům pomoci zotavit se z nemoci. Výzkum však má před sebou ještě dlouhou cestu, než bude moci být testován na lidech.
Technika používání genové terapie k opravě či úpravě kmenových buněk by mohla být použita k léčení mnoha dalších nemocí. Tyto nové objevy předpokládají jak to, že typy kmenových buněk by mohly vést ke vzniku slibných terapií, tak to, že musejí být dále zkoumány.

Pramen: Could re-growing nerves be possible?
MS Matters, č. 45, září/říjen 2002, str.14–15.

Přeložila Jarmila Soldánová


 

 

 

 

Zpět na stránku Co je RS.