Jdi na obsah Jdi na menu
 


Těhotenství a roztroušená skleróza


(Autor je neurolog-specialista v nemocnici St Vincent v Dublinu)
Jednou z nejobvyklejších otázek kladených neurologům mladými ženami, u nichž byla stanovena diagnóza RS, je, zda by RS měla ovlivňovat jejich rozhodování mít děti a jaký má těhotenství vliv na RS.
Donedávna měly studie o RS a těhotenství konfliktní výsledky se všeobecnou evidencí poporodního zvýšení aktivity nemoci. Situaci však osvětlila nedávná velká multicentrická evropská studie (PRIMS) zahrnující 254 žen.
Přesvědčivě ukázala, že míra relapsů během těhotenství významně poklesla. Byla menší než třetina aktivity nemoci v posledním čtvrtletí před otěhotněním. Vyvážila to zvýšená míra relapsů v prvních třech měsících po porodu, která byla pětinásobkem míry posledního čtvrtletí a značně vyšší než míra v roce před těhotenstvím. V průměru jedna ze tří žen může očekávat relaps během třech měsíců po porodu.
Důležitým zjištěním v této velké studii bylo, že ani epidurální analgezie (ztráta vnímání bolesti) během porodních bolestí ani kojení neměly během roku po porodu žádný záporný vliv na míru relapsů či progresi invalidity. Neexistuje tu opravdu žádný důkaz, že by se během období po porodu významně zrychlila invalidita.
Praktickou radou ženám s RS uvažujícím o těhotenství tedy je, že celé období nemá žádný negativní vliv na aktivitu nemoci RS, a že jak epidurální analgezie, tak kojení může být plánováno bez rizika zhoršení RS invalidity. Ženy by se neměly nechat odradit od těhotenství jen proto, že mají RS. Hlavním rizikovým obdobím jsou tři měsíce po porodu. Jeho zvládnutí by mělo být prodiskutováno mezi pacientkou a
jejím neurologem. Neplánuje-li matka kojení dítěte, potom by měl být hned po porodu nasazen jeden z beta interferonů, aby se pokusil redukovat zvýšené riziko relapsů ve třech poporodních měsících. Víme, že jedna ze tří žen bude mít v té době relaps, nevíme však, zda beta interferony budou redukovat toto riziko, i když je vysoce pravděpodobné, že budou.
Chtějí-li ženy s RS po porodu kojit, nelze použít beta interferony, protože by se dostaly do mateřského mléka a není znám jejich účinek na novorozeně. Experimentální terapií by mohlo být použití imunoglobulinů (IVIg), které v některých studiích prokázaly u RS redukování míry relapsů. Potíží je, že jejich dávkování a vedlejší účinky jsou neprozkoumané.
Nejpřekvapivějším zjištěním studie PRIMS byl „terapeutický“ účinek těhotenství na aktivitu nemoci, měřenou redukcí míry relapsů v posledním čtvrtletí těhotenství. Ta dosahuje až 70 %, zatímco u beta
interferonů 33 %, copolymerů-1 29 % a IVIg 59 %. V podstatě není znám přesný mechanismus, který to způsobuje, týká se však imunomodulace, která dovoluje matce tolerovat přítomnost poloalogenního (pologeneticky nepříbuzného) plodu. V těhotenství existuje redukovaná buněčně zprostředkovaná imunitní reakce a v protizánětlivých reakcích posun od Th1 k Th2. Mnohočetné hormonální a cytokinové (chemikálie s funkcí poslíčků mezi buňkami) vlivy mají za následek polarizaci Th2. Nedojde-li k ní a převládají-li reakce Th1, potom může dojít ke ztrátě zárodku. K dalším látkám s imunomodulačním účinkem v těhotenství patří progesteron, cortisol, human placental lactogen, a-feroprotein, prolactin a dihydroxy vitamin D3. Zdá se, že polarizace Th2 v těhotenství se děje spíše díky vlivu mnoha hormonů než jen nějakého jediného.
Jasné je, že kdybychom dokázali úplně porozumět mechanismům, které jsou v posledním čtvrtletí těhotenství základem redukce relapsů při RS a zlepšení stavu při jiných autoimunitních nemocech, mohli bychom být schopni využít tuto znalost k vynalezení efektivnějších terapií pro lidi s RS.
Na základě zjištění studie PRIMS lze ženy s RS žádající o radu při plánování těhotenství uklidnit, pokud jde o jeho celkový vliv na aktivitu nemoci. Před otěhotněním by ty ženy, které jsou léčeny jedním z beta interferonů, měly tuto léčbu zastavit tři měsíce před plánovaným početím a měla by jim být předepsána kyselina listová. Během těhotenství pak mohou být při jakémkoli výrazném relapsu bezpečně použity pulsové nitrožilní steroidy. V žádném případě nemusí být plány na porod upravovány kvůli RS, avšak okamžitě po porodu, nemá-li matka v úmyslu kojit, by měla být zahájena léčba jedním z beta interferonů. Chce-li matka kojit, mohlo by se uvažovat o užití IVIg, ale to je v současné době teprve ve stadiu experimentálním a neměly by se používat mimo kontrolované zkoušky.
Upozornění na informace na internetu
Stovky webových stránek nabízejí rady a informace, jak se stát rodičem , o těhotenství a následném rodičovství. (např. www.pregnancycalendar.com, www.visembryo.com, www.babycenter.com,
www.pregnancytoday.com, www.womens-health.co.uk, atd.) Důležité je vědět, že slouží jen pro informaci.
Manažerka informačních služeb IFMSS (Mezinárodní federace MS společností) Heather Lodge upozorňuje návštěvníky internetu, že IFMSS a její časopis „MS Management“ neodpovídají za obsah
podobných webových stránek. Prosí, aby si každý vstupující na internet uvědomil, že žádná internetová stránka nemůže poskytovat specifickou lékařskou radu. Tu lze dostat jen od příslušných lékařů či zdravotních odborníků.

 

Odborně upravila MUDr. Eva Havrdová, CSc.
Pramen: Michael Hutchinson: Pregnancy and Multiple Sclerosis, MS Management, No. 1, June 1999, str. 3–5, 9.

Výtah a překlad Jarmila Soldánová

Zpět na stránku Co je RS.