Jdi na obsah Jdi na menu
 


RS, paměť a myšlení

 

Tento text je převzatý z publikace RS společnosti Velké Británie „RS, paměť a myšlení“ napsané členy výboru pro psychologii a neuropsychologii klinické péče Rehabilitace při RS (RIMS).
Ne každý, kdo má RS, má i problémy s pamětí a myšlením, ale mírné potíže jsou obvyklé. Např. mnozí lidé s RS mohou zjistit, že si hůře vybavují informace, sledují konverzaci či promýšlejí věci. Toto jsou příklady kognitivní dovednosti – a existuje mnoho způsobů, jak se naučit s těmito problémy, máte-li je, vypořádávat.

 
Co je poznávací schopnost?
Ve zkratce si můžete poznávání představit jako něco, co se vztahuje k paměti a myšlení. Přesněji řečeno, poznávací schopnost vystihuje způsob, jímž:

si zaměřujeme, udržujeme a rozdělujeme pozornost

se učíme a pamatujeme si nové věci

myslíme, odůvodňujeme a řešíme problémy

plánujeme, uskutečňujeme a monitorujeme své aktivity

chápeme a používáme jazyk

rozpoznáváme objekty, porovnáváme různé věci a odhadujeme vzdálenosti.

Tyto dovednosti se přirozeně u různých lidí různí – všichni máme odlišné silné stránky a slabosti. Naše kognitivní schopnosti jsou považovány za normální, jestliže nám naše dovednosti dovolují adekvátně se vypořádávat s každodenním životem.

Postihuje RS paměť a myšlení?
Po mnoho let se soudilo, že změny v poznávací schopnosti způsobené RS jsou jen velmi vzácné. V této oblasti však byl proveden výzkum a nyní je jasné, že kognitivní problémy se při RS objevují. Ne každý s RS má kognitivní potíže. Ale 45–60 % lidí s RS některou formu kognitivních změn má. Tyto změny jsou však u většiny těchto lidí spíše mírné než závažné.
RS způsobuje změny v určitých částech mozku a míchy, což někdy vede k postižení paměti a myšlení dotčené osoby. Myšlení je závislé na zprávách přenášených nervy do různých částí mozku a právě léze způsobené RS mohou tyto impulsy zastavit nebo zpomalit. Bylo zjištěno, že kognitivní problémy jsou obvyklejší u těch jednotlivců, kteří mají mnoho lézí.
Třebaže mozkové léze mohou mít za následek vznik většího množství permanentních kognitivních problémů, může do tohoto procesu zasáhnout či dočasně poznávací schopnost opravit mnoho faktorů. Faktory depresí, stresů, bolestí, únavností a relapsů dokáží vyvolávat dočasné kognitivní potíže. K těm dalším faktorům, které mohou postihovat koncentraci, paměť a schopnost učit se, patří větší konzumace alkoholu, špatná výživa, nemoci, jakož i léky mající vliv na centrální nervový systém (např. uklidňující prostředky, prášky na spaní a proti bolesti). Existuje tedy mnoho věcí, které dokáží ovlivnit schopnost poznávání a vzniklé problémy mohou být jak dočasné, tak permanentní.
Mnoho lidí s RS zjišťuje zhoršování kognitivních problémů, jsou-li unaveni. A když se unaví nadměrně, je pro ně velmi obtížné koncentrovat se nebo přijímat nové informace. Jakmile únava odezní, kognitivní funkce se vrátí do normálu. Deprese, nervozita, strach a úzkost mohou způsobovat podobné problémy – cítíte-li se slabě či deprimovaně, nemusí být ani vaše paměť a koncentrace tak dobré jako obvykle. Tak, jak probíhá zlepšování nálady, měly by ustupovat i tyto potíže.
Během relapsu se též mohou kognitivní problémy zhoršovat nebo „vzplát“, když v centrálním nervovém systému dojde k zánětlivému otoku a zprávy se přestanou tak účinně přenášet jako předtím. Symptomy se zlepšují podle toho, v jaké míře se zmenšuje otok.
Řada lidí s RS se musí také hodně soustředit, myslet na provádění svých fyzických aktivit. Většina lidí nemusí myslet na to, jak chodí či na jiné fyzické funkce – tělo je obvykle řízeno automatickým pilotem a mysl není zaneprázdněna, je uvolněná pro přemýšlení o jiných informacích. Koncentrujete-li se na fyzické úkoly více než obvykle, potom je ovšem někdy těžké zaměřovat svou koncentraci někam jinam.
Změna životního stylu rovněž může postihnout poznávací schopnost. RS dokáže způsobit, že se lidé přestanou účastnit různých aktivit, které jim pomáhaly, udržovaly je společensky zaangažované, svěží, pohyblivé a stimulované. Např. se vzdávají svého zaměstnání, nezajímají se o práce kolem domu, přestanou se starat nebo jim méně záleží na datu a čase.
Jakého druhu by tyto problémy mohly být?
Nejběžnější změny zahrnují potíže s:

učením a pamatováním

pozorností a koncentrací

mentální čilostí, hbitostí

řešením problému – plánování, uskutečňování a vyhodnocování úkolů

nalézáním slov.

Problémy s jazykem, vizuálním předjímáním (rozpoznávání, co vidíte) a prostorovými vztahy (posouzení vzdáleností a polohy) nejsou tak časté.

Učení a paměť
Nejobvyklejšími typy paměťových problémů je vzpomenout si na nedávné události a pamatovat si, co je třeba udělat. Někteří lidé s RS také říkají, že jim dost času a úsilí zabírá vůbec zjistit to, co mělo být zapamatováno. Toto aktivní prozkoumávání paměti je známé jako vybavovací schopnost a ta bývá často postižena. Naštěstí existuje mnoho způsobů, jak se naučit tyto problémy s pamětí, s pamatováním a s vybavováním kompenzovat.
Naproti tomu je při RS jen vzácně postiženo zjišťování. To je schopnost okamžitě si na něco vzpomenout, když to vidíte nebo slyšíte, vzpomenout si jak co to je, tak na vzpomínky s tím spojené – bez skutečné snahy vzpomenout si.
Lidé s RS mají jen zřídkakdy problémy s jinými různými typy paměti a umějí si např. zapamatovat určité dovednosti (jako jízdu na kole), všeobecné znalosti z mnoha okruhů nebo konkrétní fakta z minulosti. Paměťové problémy, které mají lidé s RS, se nepodobají takovým druhům problémů, které mají lidé s Alzheimerovou nemocí. Lidé s paměťovými problémy, které mají kvůli RS, nejčastěji stále vědí, kdo jsou, nemají žádné větší potíže s komunikací a jsou schopni provádět normální každodenní aktivity.

Pozornost, koncentrace – mentální čilost, hbitost
Někteří lidé s RS se po delší dobu obtížněji koncentrují nebo mají potíže, aby po přerušení pokračovali v tom, co dělají, stejným způsobem („držení nitky děje, myšlenky“). Také se jim třeba nedaří dělat několik věcí najednou, nebo stále dále konverzovat, i když hraje rádio nebo TV.
Mnozí lidé s RS mají a popisují takové pocity, jako by jim něco bránilo fungovat tak rychle jako obvykle. Úkoly stále mohou plnit, ale vyžadují od nich více času a úsilí než dříve. Na základě výzkumu existuje také jistý předpoklad, že se u nich může i zpomalovat schopnost zpracovávání informací.

Řešení problému – plánování a vyhodnocování úkolů
Někteří lidé s RS mají potíže dělat si plány a řešit problémy. Dobře vědí, co chtějí dělat, ale obtížně se rozhodují a nevědí dobře, kdy a čím začít, jaké udělat první kroky, které jsou potřebné, aby toho, co chtějí, dosáhli. Navíc jejich problémy s plánováním, strukturováním, s prováděním přehledu či sledu úkolů, s jejich vyhodnocováním a řešením mohou u nich vést ke stresování se a zmatku. A tím vším si vlastně zase sami sobě brzdí schopnost učit se a pamatovat si.

Nalézání slov
Lidé s RS neumějí také někdy nalézt rychle během řeči právě ta správná slova a formulace, které chtějí. „Mám to na jazyku“ – to slovo znají, nemohou si však na ně v dané chvíli vzpomenout. Tím může být pro ně obtížné zapojovat se do diskuse, protože jim vyjádřit názor nebo nalézt ono patřičné slovo trvá příliš dlouho a diskuse už mezitím pokročila dál.
Máte-li některé kognitivní symptomy, neznamená to, že budete mít všechny. Existuje velká různorodost jednak v těch symptomech, které lidi mají, a jednak v tom, jak dalece právě ony ovlivňují jejich životy.

 

 

 

Dají se kognitivní problémy předpovídat? Mohou se tyto problémy zhoršovat?
Nezdá se, že by kognitivní problémy souvisely s jinými symptomy RS, ani s tím, jak dlouho RS máte, jak závažná je vaše RS nebo jakého je typu. Proto tedy je obtížné kognitivní problémy předpovědět – mohou se objevit jak u jednotlivců, kteří jsou nově diagnostikováni, tak u těch, kteří mají RS už nějakou dobu. Důležité je si i mírné symptomy uvědomovat a pokoušet se najít způsoby, jak jim čelit a kompenzovat je.
Na druhé straně však to, že si je lidé s RS budou uvědomovat, že budou vědět, že RS může způsobit problémy s pamětí a myšlením, jakož i s tím spojený strach, může mít za následek jejich nadměrné uvědomování si i těch nejmenších paměťových lapsů. Každý občas zapomíná, ale problém vzniká, až když dochází k zapomnětlivosti, která je častější než obvykle a má vliv i na to, co byste rádi dělali a nejde to.
Kognitivní problémy se nedají předpovídat, ačkoli nedávné výzkumné studie ukazují, že když lidé mají některé kognitivní potíže, tak je jejich zhoršování možné, i když míra jejich progrese je obvykle dost pomalá. To znamená, že lidé jsou schopni předem si vypracovat strategie, které by jim pomohly dotčené potíže i po zhoršení zvládat. U některých lidí se mohou eventuálně objevit závažné kognitivní problémy, ale u většiny lidí nepřipadají v úvahu.
Takové fyzické problémy, jako je dysarthrie (špatně artikulovaná řeč), ataxie (porucha svalové koordinace) či nystagmus (prudký neuvědomělý pohyb oka), jsou někdy mylně interpretovány jako kognitivní symptomy. Nebylo prokázáno žádné spojení mezi těmito fyzickými symptomy RS a poznávací schopností.

Co bych měl/a dělat, mám-li podezření na kognitivní problémy?
I mírné kognitivní problémy mohou vyvolávat nejistotu a strach. Důležité je vědět, že se může jednat o symptomy RS a že existují způsoby, jak s nimi žít.
Máte-li, jako někdo s RS, opakované potíže se svou pamětí (např. zapomínání jmen a míst, ztrácení věcí, zápasení se zapamatováním si dobře známých slov), prvním krokem by mělo být, že se poradíte se svým lékařem. Způsobovat to totiž může symptom RS nebo i jiné příčiny.
Zaznamenáte-li jako příbuzný u osoby s RS příznaky kognitivních problémů, měli byste se pokusit pohovořit si s ní o nich otevřeně. Často to může být pro osobu s RS úleva, když o tom začne někdo jiný hovořit. Může to potom jak pomoci s identifikací potíží těchto problémů, tak pomoci o identifikovaných potížích hovořit.
Mnozí lidé si dokáží sami určit jednotlivé oblasti, které způsobují problémy a vypracovat si strategie, jak se s nimi vypořádávat. Zeptejte se sami sebe, existuje-li něco, co vám občas nejde. Zjistěte si, zda je vaším problémem pozornost, vybavovací schopnost, organizování nebo plánování. Existuje mnoho způsobů, jak tomu čelit a nápomocná vám v tom může být u RS společnosti (UK) vydaná publikace „RS, paměť a myšlení“.
Zhodnocení odborníkem – neuropsychologický posudek – vám také může pomoci rozuzlit ty oblasti, které způsobují kognitivní problémy, a usnadnit jejich léčení. Ne každý bude nezbytně potřebovat takovýto posudek, ačkoli např. v některých evropských centrech je každému jeden dáván. Posudek se snaží identifikovat specifické problémy, které máte, a také posoudit, jaká je vaše osobní síla, která by vám měla pomoci překonávat a zvládat jakoukoli slabost. Výsledky posudku by tak měly objasnit, co se vůbec v této sféře kognitivních změn děje a pomoci vám, jak se naučit je kompenzovat, zabývat se jimi a řešit je.
Rady, jak čelit kognitivním problémům

Relaxujte, mějte smysl pro humor a sami v sebe věřte!

Jakkoli se vás kognitivní změny týkají, promluvte si se svým lékařem nebo s někým, komu důvěřujete.

Pokuste se říkat lidem o svých obtížích. Může to pomoci vyhýbat se a předcházet řadě neporozumění. Jinak je možné, že vaše potíže mohou být interpretovány jako nuda či nezájem. Možná, když jim ukážete tento článek, pomůže vám v objasnění a vysvětlení vašich symptomů.

Je důležité, abyste si byli vědomi svých vlastních sil a slabostí, dokázali si tak vytyčovat reálné cíle, a tak se vyvarovat nezdaru.

Provádění různých aktivit vám pomůže procvičovat si své kognitivní dovednosti a využívat při tom všechny své vlastní různorodé zdroje.

Přiznejte si své vlastní limity a při provádění nesnadných úkolů se nebojte požádat o pomoc.

Dbejte na to, abyste se nevyčerpávali. Naučte se, abyste poznali, že jste unaveni a pokuste se zařídit si přiměřený čas na odpočinek.

Soustřeďujte se jen na jednu věc. Nepokoušejte se rozdělovat svou pozornost mezi několik úkolů, dělejte je po jednom, ne najednou.

Používejte pomůcky, které se už osvědčily jiným lidem, jako kalendáře, diáře, poznámkové bloky atd.

Vypracujte si své vlastní svépomocné techniky a praktikujte je, je-li potřeba, s pomocí přítele.


Pramen: MS, memory and thinking,
MS Matters, č. 43, květen/červen 2002, příloha o 4 stranách.

Přeložila Jarmila Soldánová

Zpět na stránku Co je RS.