Jdi na obsah Jdi na menu
 


 Rekondice v Luhačovicích   - 28. 9. – 4. 10. 09

            Krásné podzimní pondělí, státní svátek, ale pro nás to značí začátek rekondice. Příjezd na penzion Stella před obědem – příjemné naladění a hned od 14.00 hod. procedury. Paní Šerá v rehabilitačním Studiu Iva nás již očekávala a tak neztrácíme ani minutu a hurá do pytle na uhličkovou koupel, masáž a bylinkovou koupel.  Co hodina, tak 4 členi mají proceduru. A jelikož je Studio Iva až u kolonády – tedy od Stelly dost daleko a ještě s překonáním výškového rozdílu, tak cesta  na rehabilitaci je jedna z dalších procedur.

            Při večeři konečně chvilka klidu, krátké přivítání, sdělit si, co nového, jaký je rozpis na další den a již příprava na večer. Naše společné návštěvy tanečních večírků – to je vlastně další procedura, která léčí nejen tělo, ale i duši. Kam jít ? Vybere si každý, podle svého žánru, zda spíš na dechovku, disko či  střed populární hudby. Hlavní je se trochu rozhýbat, naladit se do pohody. Kdo může, ten tančí – a není nám zábranou ani hůl či vozík.

            Ráno – budíček dělá jako pravidelně Iva a s ní Standa. Není lepší buzení, než písničkou a polibkem. Je to již náš rituál a moc se na to těšíme, i když se vstávat nechce. A pak již nás čeká před Stellou  Zita s rozcvičkou. Cvičíme poctivě – někdo s chutí, další  že musí, ale cvičí.Odborný  dohled má chlupáč Dinna, která čeká, kdo se uleje ze cvičení a pohraji si s ní, nebo alespoň hodí míček. Po snídani již rozchod na procedury. Občas je náročné skloubit vše dohromady, ale daří se to. Od úterý přibyla další procedura – rehabilitace v solné jeskyni. Je to velmi příjemné- relaxace  při relaxační hudbě, nohy zahrnuté v soli, světelné podkreslení jeskyně, čistý vzduch s výpary soli.Prostě pohoda a zdroj energie.

            V době pobytu jsme stihli ještě absolvovat dvě přednášky, dozvědět se mnoho nového.Jak o rehabilitačních pomůckách, tak i o léčbě rosky, o vývoji léčiv, možnostech uplatnění v životě. Na procházky se nám již nechtělo – byly vlastně v rámci docházení na procedury.Dny utíkaly jako voda, celý den rehabilitace – bylo to náročné. Ale to neznamená, že večer únavou zalezeme do postele. A tak dle možností a chuti se jde na tanečky a nebo se udělala skupinka a dobrá nálada byla zaručena. Jeden večer za námi přijeli i Trchalíci – skupina Lůza bend z Francové Lhoty. Dvě kytary a zpěv, ke kterému se přidala Hanička Trchalíkova. Hráli nádherně, byl to moc krásný zážitek, naladili nás do pohody. Měli jsme z jejich návštěvy velkou radost. Francova Lhota je totiž naším místem jarních rekondic, cítíme se tam jako mezi svými.

            Čas utíká moc rychle- najednou tu byla neděle. Dopoledne ještě procedury, balení a poslední oběd, rozloučení a cesta domů. Jak zhodnotit rekondici? Byla báječná, velmi pozitivní na náš zdravotní stav. Dodala nám energii, zlepšila pohyblivost i náladu. Za možnost prožít tak pozitivní rehahabilitační týden se patří poděkovat všem, kteří se podíleli na její přípravě a hlavně těm, kteří nám finančně přispěli. Vedle dotací z Ministerstva zdravotnictví, je to Grant města Přerova, dotace z Projektu Olomouckého kraje, příspěvky z města Kojetína, Hulína, Lipníka nad Bečvou, Ivanovic na Hané, z městyse Dřevohostice, z obcí Polkovice, Troubelice, Bochoř, Horní Moštěnice. Sponzorům z Visimpexu a.s.Přerov, Olseedu a.s. Olomouc, Diskontu-Papírnictví Přerov, z Francové Lhoty panu Klišovi, Mikéskovi a rodině Trchalíků  -Lůza bendu.   Děkujeme za všechny dotace a příspěvky, díky kterým jsme mohli tak aktivní týden prožít.

Všechny dotace byly řádně vyúčtovány a splnily svůj účel.                                   Irena Hrubá      

      

         Luhačovice   28. 9. – 4. 10. 2009

Luhačovice a rekondice,  co k tomu dodat více?
Rosce Přerov zcela,  
učaroval pobyt v lázeňském domě Stella.   
Je to už pár let, 
co objevili v Luhačkách i noční svět.
A k tomu ještě procedury.
Zahánějí noční můry.
Masáže a voda, 
kdo nezkusil Luhačku –  jeho škoda.                                                         
A co teprve budíček? S nůší plnou písniček.
Pokoj po pokoji obchází  
Staník a Ivanka ho provází.
Někdo otevře a někdo netuší, 
co ti dva mají vlastně na duši…..
Za to ranní cvičení,   přinášelo souznění.
Zita, cvičitelka tělem i duší,  
cvičí všichni s nadšením – neb musí!
Protáhneme kosti svoje, 
taky ručičky oboje,
prodrbeme hlavičku, uvolníme kůžičku.
Nezapomeneme i na ouška obě, 
udělejme radost sobě.
Však snídaně zasloužená bývá, 
kdo poctivě cvičil, s radostí i snídá. 
Pak procedury a procházky máme, 
kávičku i pivečko všichni si s radostí dáme.
Starají se tu o nás jak o vlastní rodinu, 
sem tam vymyslíme i nějakou tu koninu.
Dva pokoje se dělí o záchod a koupelnu jednu,  
co vymyslet, kde já to sednu?
Však nočníčky 
pro Irenku a Milánka byly přínosem,
aby nemusela Irča na záchod běhat ven.
Luhačovické večery 
– v hospůdkách nenecháme sekery,
vínečko dobré tu mají 
a Milana ve všech hospůdkách znají.
Zlaté má on ručičky, 
napravuje záda, nožičky.
Jen ta hudba šílená
– no nebavila se v Rackovi 
ani naše vedoucí Irena.
Zato tajnůstkářka Hančí, 
věděla, na co se ve Francové Lhotě tančí.
Nelenila a hochy Trchalíky domluvila.
Dvě kytary a dívčí hlásek suprový,
 to vám byl koncert miliónový. 
Také včerejší večer v Elektře se vydařil. 
Každý si zde zapařil.  
Vystoupení neznámé nám tanečnice, 
co k tomu dodat více?
Její úžasné taneční nadání,
přihlížejícím slzy smíchu do očí nahání.
Smích a tričko dole. 
Použity byly i francouzské hole. 
K pochodu ji posloužily 
a nám život a pár minut prodloužily.
 
Domácí nás rádi mají, 
však nás taky všechny znají.
Dobře tady vaří, Dina zase věrně stráží.
Krmit ji však nesmíme, rádi ji ale hladíme.
Do solné jeskyně se těšíme, 
v křesílkách si hovíme,
zahrabeme nožky do soli, 
teď už máme i zrak sokolí,
vlastně – nás už nic nebolí!
Pomalu se pobyt končí, 
s námi se už dneska loučí.
Mila, Iva, Standa, Hana, 
Majka, Zuzka,  Jirka též.
Taky Tomáš, věčný neposeda,
 který stále něco hledá,
Milan, Irča, Verča, Zita,
 Naďa a cestovatel Jiří,
který na svém vozíčku s úsměvem 
vždy na vínečko k Rackovi míří. 
Tak jsme dnes spapali poslední večeři, 
že pobyt pomalu končí, někteří nevěří.
Však dík patří hlavně Irence Hrubé, 
která snad i na dalších 10 let bude
dobrým duchem klubu Roska.
Ze mne je teď skoro troska,
proto končím s tímto veršováním 
a přáním i do dalších let:
ať vás těší se stále takto úžasně scházet.                        
                                                                         Věra Bartoňková

                                                                                      

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky 09 Luhačovice

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Něco veselého

(Simča, 18. 3. 2013 10:17)

Dobrý den. Právě koluje mezi lidma nová forma přivýdělku, velice snadná na pochopení :-) Já si takto přivydělávám již od ledna a je to naprosto super!! Nad poměry si díky tomu sice nežiju, ale dokud můžu, tak to dojím, co to jde.. Kdyžtak mrkněte na www.CervenaCerna.cz