Jdi na obsah Jdi na menu
 


              Bylo, nebylo….rekondice ve Francové Lhotě     

                                5.- 12.6. 2009

 

         Bylo, nebylo, za devíti lesy,….tak začíná většina pohádek. Naše poslední rekondice ve Francové Lhotě, která začala 5.6.09, byla také jedna krásná pohádka s dobrým koncem 12. 6.09.  Prostě „pátkem to začalo a pátkem to také skončilo.“

         V pátek ráno sraz u ČČK v Přerově, naložit pomůcky na cvičení a různé hry, obsadit auta a hurá směr Francova Lhota. Pokojíčky nás již čekaly. Ale nejen ty, začínali jsme obědem, tak se naladily na dobrou notu i naše bříška. Krátký odpočinek- na vybalování bude ještě čas a tak odpoledne se jde hned na koníčky – byla by škoda zameškat třeba jen jedinou hodinu. A jelikož do Francovky jezdíme již dlouho, někteří i 15 let, tak zde máme hodně přátel mezi místními. A tak první dny bývají ve znamení přátelských setkání. Ani jsme se nenadáli a byl tu večer. A s ním v našem salónku, jídelně a zároveň i tělocvičně první událost. Oficiálně jsme přijali nového člena Luďka a Peťa měl v tento den 33 let a tak to chtěl řádně oslavit. Opravdu to stálo za to. Luděk měl s sebou kytaru a hrál moc pěkně a na přání, Peťa se staral o to, bychom měli co pít a bylo veselo. Kdyby nás nepřemohl spánek, tak zpíváme až do rána. V sobotu budíček s písničkou a pusou na dobrý den. Funkce se ujala jako již po několik let Iva a s ní zpíval nováček Luděk. Sice nevěděl, do čeho jde, ale úkolu se zhostil na 1. Jen nám se moc nechtělo vstávat, ale Zita již věděla, jak nás na rozcvičce probrat. A tak všichni byli v 7.30 před Rančem a cvičili.  „Kdo se těší na snídani?  Já !!!!!!!“ – to je povel k ukončení protahování těla a naladění chuťových pohárků. Pak již se jde dle rozpisu na koníčky. Měli jsme s sebou vozíčkářku Emilku, které ale nepřijel průvodce, tak se to trošku zkomplikovalo, ale díky ochotě Milenky, která se ujala funkce asistentky, se i tento problém vyřešil a Emilka mohla s námi zůstat.

         Po obědě byl čas na to, abychom se konečně vybalili, ale žádné dlouhé ulívání a odpoledne již probíhá cvičení. Zita má pochopení, vidí na nás únavu po předešlé oslavě a tak hlavně relaxujeme. Někteří to vzali doslovně a usnuli. Večer byl komorní, opravdu jsme si všichni potřebovali pořádně odpočinout a nasbírat energii do dalších dnů.

 

 

     Pohádková, sluníčková neděle, těšíme se na to, co nám přinese. Dopoledne koníčky, odpoledne cvičení, část osazenstva si udělala výlet do Horního Lidče, část ještě odpočívala a skalní příznivci pohybu se vydali tradičně k lípě. Bylo krásně, po cestě jsme si povídali a tak cesta rychle ubíhala. Najednou před námi stála majestátná Kobzova lípa. A nádherný rozhled do údolí, prostě opravdu pohádka. Zpět ještě zastávka u Pavlíků a doplnění tekutin. Večer oslava dalších narozenin, tentokrát Marušky. A zase přišla ke slovu kytara a zpěv.

         Pondělí, jak ten čas letí! Ráno rozcvička, dopoledne koníčci. Irča se Zitou ještě zašli za našimi sponzory ve Francové Lhotě. Máme přichystané DVD k 10. výročí vzniku Rosky Přerov a tak jsme ho chtěli předat sponzorům jako poděkování. Pan Kliš a pan Mikéska nás nezklamali a letos nám opět finančně přispěli na činnost. Děkujeme a vážíme si jejich přístupu. Zní to jako pohádka? Ne, to je skutečnost, ve Francové Lhotě jsou dobří lidé.

         Odpoledne cvičení, jen krátké, protože jedeme do Brumova- Bylnice na bazén. Cesta hasičskou Ávií se zpěvem a vyřádění v bazénu, který je pronajatý jen pro nás- to je zážitek. Jsme tam jako rozpustilé děti. Někdo plave, jiní hrají s balónem, je slyšet jen šplíchání a smích. Večer je za to klid, opět se projevila únava a tak skoro všichni výjimečně dodrželi večerku.

         Úterý – dopoledne je zaplněno cvičením a koníčky a tak plánujeme po obědě výlet. Ještě jsme nebyli na Čertových skalách. Sluníčkové počasí, dobrá nálada a obuv a po obědě vyrážíme. Emilku jsme museli nechat na pokoji u televize, ale té to nevadilo. Ostatní vyrazili do Lidečka. Skály nás lákaly, krásný pohled na ně od motorestu, jen jaká bude cesta? Ivu a Květu jsme museli odložit na odpočívadle pod skalami a putovat dál. Ne, nejsme horolezci, žádné šplhání po lanech, za skalou je cesta, pro nás náročná, ale celkem schůdná. Dokonce vrchol zdolal i Milan a to byl výkon a úspěch! Vyběhli jsme prostě jako kamzíci (tedy kulhaví), cesta dolů již byla bez problémů. Na návrat bylo ještě brzy a tak odjíždíme přes Valašské Klobouky na Královec. Zde opět odkládáme do občerstvovací stanice Ivu, Květu a Milana a vydáváme se k rozhledně. Výstup na rozhlednu byl náročný, ztížen silným větrem a tak vrcholu všichni nedosáhli. Nevadí, i z nižších pater byli všichni odměněni nádherným výhledem do okolí. Ještě se občerstvit s našimi odložeňátky a cesta zpět. Bylo to krásně prožité odpoledne, které jsme ještě zakončili v cukrárně při dobré kávě.  Den tím pro nás ale ještě neskončil. Po večeři přijela Hanička Navrátilová, která nám připravuje odbornou přednášku. Vždy je to něco ohledně rehabilitace, cvičení na pomůckách, nové trendy v rehabilitaci a vše o tom, co by nám mohlo pomoci.

         Středa – odpočinkový den. Mimo pravidelné aktivity, jako koně a cvičení, byl volný program. Spíš se nesl v duchu setkání s našimi přáteli z Francovky. Ale jen do 17 hodin. Pak již se scházíme u Milana Ptáčka v protější hospůdce. Posezení pod kaštanem, vůně grilovaných kuřátek, dobrý mok, zpěv, kytara. Co že se dělo? Narozeniny pro změnu slavil Milan Ptáček. Prostě bylo veselo. Přišel mezi nás i starosta- náš člen a podporovatel Karel Matůš a František Brlica, který nás vezl na bazén.  A při povídání navrhl výlet, který hned zajistil a Karel cestu Ávií posvětil. A tak ve čtvrtek hned od oběda nastupujeme před Rančem do připravené Ávie. První zastávka byla ve Františkově oboře. Srnky, daňci, mufloni, jezírko s kačeny, další se pstruhy. Kyblík s jablky vysokou láká a my si můžeme vyfotit zvířata z blízka. Je vidět, že se o ně stará s láskou. Byl to zážitek. Další zastavení s občerstvením bylo na Bastru – horská chata Selanka. Odměnou nám byl nádherný výhled do okolí. A opět popojíždíme dál. Zastávka u louky, sice bez 12 měsíčků, ale jahod bylo dost. A tak se z nás stali sběrači lesních jahůdek. Jsou chuťově jiné a pro nás vzácné. Ještě se nám nechce zpět a tak další zastávka je u nově vysvěcené dřevěné kapličky. Bylo zde i posezení se stříškou, informační vývěsky a aby to byla úplná pohádka, tak se žabkou na prameni. Nechala se vyfotit, jen polibek jí nikdo nechtěl dát. Asi nikdo nepotřebuje prince nebo princeznu? A tak nástup do Ávie a jede se zpět na Ranč. A v srdíčku nám zůstává pocit z báječně prožitého odpoledne, za které patří dík Karlovi a Františkovi.

Po večeři odjíždí domů Emilka, tak ještě společné foto a již příprava na večer. To za námi přišli další naši členi z Francovky – skupina Lůza bend- Trchalíci- Hanička, Kája a Pepa. A pohádka mohla pokračovat. Všichni jsme byli naladěni na stejnou notu, každý cítil, že tato rekondice je opravdu jiná, pohádková. A tak si hudebníci sedli mezi nás. Hráli bez přestání 3,5 hodiny, jednu perlu vedle druhé, náladové písně i na přání. Byl to krásný zážitek a pohádkové ukončení rekondice, moc jim děkujeme.

         Pátkem to začalo, pátkem to skončilo, ach jo, je konec rekondice. Ale až po obědě. Dopolední koníčky si přeci nenecháme ujít! Rozloučení, trochu smutku, že zase něco pěkného, co jsme prožili, je u konce.  Každá pohádka ale má konec a tak se vydáváme na cestu domů. Šťastně jsme dojeli zpět k ČČK- v Přerově, ještě uklidit pomůcky a pak domů, do všedního dne. Ale odpočati, nabiti energií, krásnými zážitky a bohatší o vzpomínky na vše pěkné, na dobré přátele! To nám nikdo již nemůže vzít. Jen my si můžeme přát, aby i další rekondice byly tak pohodové.

         Závěrem zbývá poděkovat všem, kteří se na rekondici podíleli – Irči Hrubé – vedoucí rekondice, Zitě Vlčkové– cvičitelce, všem známým ve Francové Lhotě, kteří nám pobyt zpříjemnili- Milan Ptáček, Hanička, Pepa a Karel Trchalíci, Karel Matůš, František Brlica, František Hamar, Luděk Hřib, naši sponzoři - předseda ZD pan Kliš, pan Mikéska a všem z Ranče U Zvonu. A děkujeme rovněž za finanční přispění z dotací Ministerstva zdravotnictví, Grantu města Přerova, Ivanovicím na Hané, Bochoři, Troubelicím, Horní Moštěnici, Polkovicím, Kojetínu, Dřevohosticím, Brodku u Přerova, Oseku n.B.  A všem zúčastněným.                                                Irena Hrubá

  

Obrazek

 

 

Náhledy fotografií ze složky 03 09 Francova Lhota rek