Jdi na obsah Jdi na menu
 


Potíže s polykáním a řečí
Polykání a mluvení jsou dvě každodenní činnosti, na něž jen velmi málo myslíme. Lidé s RS však s nimi často potíže mají. Typ a závažnost těchto poruch se ale značně různí.

Dysphagia je lékařský výraz pro polykací potíže. Objeví-li se při RS poškození myelinu v části mozku kontrolující polykání či na nervech s tím spojených, výsledkem mohou být potíže s polykáním.
Při RS vznikají různé formy a stupně dysphagie, až po zasažení všech fází polykání. Dříve byla dysphagia považována za symptom pozdějších stadií RS, avšak u lidí více fyzicky poškozených se může též vyvinout dříve.
Odhaduje se, že asi 50 % lidí s RS má polykací potíže a někteří experti uvádějí i vyšší počet. Často se stává, že si lidé ani neuvědomují, že tento problém mají, a tedy se neléčí v počátečním stadiu. Důležité je proto zvýšit mezi lidmi s RS, jejich rodinami a pečovateli povědomí, že polykací problémy nejsou omezeny jen na pokročilejší stadium RS. Jsou-li včas rozeznány a příslušně léčeny, zvýší se šance na jejich úspěšné snížení.
Proces polykání kontroluje polykací centrum v mozkovém kmeni, stvolu ve spodině mozku, jenž jej spojuje s míchou. Zahrnuje sérii komplexních, často simultánních, reflexních činností, důležitých pro rychlost a sílu polykání. Peristaltické vlny jsou mimořádně jednosměrně silné, a proto člověk může účinně polykat, i když např. stojí na hlavě, kosmonauti v beztížném prostoru. Kašlání a odkašlávání při a po jídle, pocit úzkosti, nadměrné množství slin způsobujících slintání, dušení jídlem, toto vše by nemělo zůstat neléčeno. Lidé s polykacími potížemi mohou být vystaveni riziku podvyživenosti, dehydratace či nechutenství. Mohou si i vdechnout tekutinu či jídlo do plic, což může mít další následky. Tato oblast zvládání MS je často přehlížena a měly by být podniknuty kroky, aby se dostala více do povědomí lidí s RS, zdravotníků a pečovatelů.
Jakmile vznikne podezření z polykacích problémů, stává se diagnóza a léčení týmovým úsilím zahrnujícím rentgenology, logopedy, dietetiky, osoby s RS, jejich rodiny a pečovatele. Po zhodnocení stavu na základě rentgenu může logoped poradit polykací strategie a dietetik metody přípravy jídel tak, aby polykání bylo bezpečnější a zachována vyvážená strava. K minimalizování problémů přispívá i dobrá pozice těla při jídle, uvolněná atmosféra, dobré rozkousání a rozžvýkání jídla, střídání tekutého a pevného pokrmu, zvlhčení suchých potravin, nemluvení současně s jedením a po skončení jídla vypití malého množství vody k odstranění zbytků v krku, vědomé zakašlání k očistění úst a po jídle alespoň po třicet minut setrvání ve vzpřímené poloze. Je třeba si také uvědomovat a prožívat to, že jídlo není jen fyzikálním procesem, že začíná smyslovým vnímáním, předjímáním jeho chuti.

 


Řečové problémy má podle odhadu v různé míře 50 % lidí s RS. Způsob řeči je kontrolován několika oblastmi v mozku a, tak jako při polykání, obzvláště důležitý je mozkový kmen. Objeví-li se léze v této oblasti, je ve větším či menším stupni postihována řeč.
Nejobvyklejší příčinou řečových potíží je dysarthria, při níž není ztracena schopnost rozumět, pamatovat si slova a sestavovat věty, ale bývá postižena způsobilost mluvit zřetelně. Symptomy řečových problémů mohou zahrnovat polykání hlásek, rozmazanou šumlavou výslovnost, nepřesnou či pomalejší řeč, hluboký tón či slabý hlas, potíže s rezonancí a kontrolou intenzity hlasu, nosní mluvení, abnormálně dlouhé přestávky mezi slovy či slabikami slov.
Dysphasia je další formou řečového poškození. Má ji velmi malé procento lidí s RS. Při ní chybí chápání toho, co bylo řečeno a schopnost vyvolat si slova a gramatiku nezbytnou k sestavení věty.
Tím nejvíce společným problémem nepochybně je zašumlaná řeč, a to je ten symptom, který tak často způsobuje na veřejnosti rozpaky. Mnozí lidé s RS to tak cítí. Jejich zašumlaná nejasná řeč spolu s narušenou mobilitou může často vést k tomu, že jsou obviňováni z opilosti nebo ze snížené inteligence. Tento nedostatek porozumění může postihnout důvěru lidí s RS, zvýšit jejich pocity úzkosti, stresu a vést ke ztrátě sebedůvěry. Opravdu to může být případ, kdy mírná neschopnost se stává velkým handicapem. Takové řečové problémy jako slabý hlas jsou zhoršovány únavou (lidé s RS mívají často k večeru zvýšené potíže, i když den začali dobře) a zhoršují se často během period relapsů.
Důležité je začít s terapií včas. Největších úspěchů se v ní dosahuje v periodách remisí. Cílem strategií v tomto směru je pomoci lidem s RS vypořádat se s poškozením řeči prostřednictvím jejich větší kontroly nad tím, jak mluví a nakonec dosáhnout větší srozumitelnosti jejich řeči. Týkají se především výuky: dobrého držení těla, jak co možná nejvíce posílit všechny zapojované svaly, jak jasně artikulovat - pomaleji a s častými pauzami, jak zesilovat důraz a intonaci, jak úsporně mluvit, tj. říci nejprve to nejdůležitější, kdy je úroveň energie nejvyšší, jak čelit tomu, že při pokoušení se zvýšit hlas může dojít ke spasmu a k horší artikulaci, jak kontrolovat spasmus jazyka, jak kontrolovat dýchání, jak používat hlasové zesilovače či komunikační pomůcky, stane-li se řeč dočasně nebo trvale velmi slabou.
Lepší šanci na úlevu od řečových a polykacích potíží lze získat včasnou návštěvou terapeutů. Včasnost je též důležitá pro zavedení pravidelných následných procedur, které mohou pomoci zjistit potíže, a dokonce zabránit pozdějším problémům.


Odborně upravila MUDr. Eva Havrdová, CSc.
Pramen: Swallowing and speech difficulties, MS Matters, č. 27, září/říjen 1999, výtah a překlad
Jarmila Soldánová

Zpět na stránku Co je RS.