Jdi na obsah Jdi na menu
 


           Roska  Přerov  v Luhačovicích

                           2.10.–8.10.2006              02 rekondice

 

            Podzimní rekondiční pobyt Rosky Přerov probíhal Luhačovicích ve dnech 2.10. – 8.10.2006. Byli jsme zde poprvé a tak plni očekávání z toho, jak vše bude probíhat. Vítalo nás sluníčko i úsměv majitelů Stelly – manželů Oksnerových. Po ubytování první procházka – je přeci nutné vědět od prvního dne, kde jsou léčebné pramany, rehabilitační středisko i místa pro večerní zábavu. Pak již krátký odpočinek, výborná večeře a příprava na náš  první taneční večer. Obrazek

      Další dny již probíhaly podle stanoveného harmonogramu. Ranní budíček s písničkou- to je již samozřejmost. Iva  to měla složitější – byli jsme totiž rozmístěni do dvou poschodí a ještě zde byli i další návštěvníci. Ale orientaci zvládla na jedničku. A taky nejdřív musela dostat Standu – spolu-pěvce z postele. Tomu se ráno moc vstávat nechtělo. Byl s námi poprvé a tak nevěděl, jak to ráno chodí. Ale i on rychle zapadl mezi nás.

Obrazek

Rozcvička byla venku před Stellou. Krásné počasí nám bylo nakloněno a tak cvičit a dívat se na  východ sluníčka je nádhera. Po snídani již dvojce odcházely do rehabilitačního střediska Iva, kde jsme měli uhličité koupele a masáže. Bylo to velmi příjemné. Paní  Šerá nás uložila do vaků, napustila „plynem“  a pak již u uklidňující hudby relaxovat. Odpočinek byl nutný, proto že pro některé  středisko bylo dost daleko, ale i ta procházka vlastně byla součástí rehabilitace. Prostě všichni museli dojít. Výhodu měli ti, co jsou motorizováni. Katka, vozíčkářka to okomentovala: „však mi na nějakém tom kroku nesejde.“ Následná masáž dovršila pohodu, zlepšení, skoro omládnutí.Obrazek

            Cvičení probíhalo i na Stelle. Měli jsme dvě cvičitelky a tak se Zita a Jana mohly střídat v dopoledním a odpoledním cvičení. To tentokrát bylo zaměřeno na používání terra-bandu (cvičení s pružnou gumou). Zdá se to jako nenáročné cvičení ale potrápili jsme tak celé tělo, zapnuly svaly, o kterých jsme ani nevěděli.

Obrazek

            Rovněž jsme měli přednášku – magnetoterapie. Byla velmi zajímavá, mohli jsme si vyzkoušet účinky léčky pomocí pulzních magnetů, pomocí akupresurních bodů  zjistit, který orgán nepracuje tak, jak by měl. Jen cena za přístroj nás odrazovala od koupi.

            Kdo měl chuť a volno, mohl na procházku na kolonádu, k pramenům nebo hrát společenské hry. Ale na ty moc času nezbývalo. Důležitá byla totiž příprava na večerní tanečky. Každý si mohl vybrat dle svého vkusu. Kdo chtěl dechovku mohl do Vltavy, na disko do Racka. Nejvíce nás chodilo do klubu „A“ v Alexandrii. Setkali jsme se s pochopením a ochotou obsluhy ve všech společenských domech a tak mohli jít tancovat i vozíčkáři. Vozíček na parketu sice první den vzbuzoval pozornost ale pak nás již brali velmi vstřícně, snažili se nám pomáhat. Pro vozíčkáře to byl velký zážitek a hlavně  to posílilo jejich sebevědomí. Zásluhu na tom má i hudební Duo Ada a Denny- Adélka a Zdenda Sýkorovi z Říčan u Prahy, kteří nám repertoár přizpůsobovali na míru. Navázali jsme s nimi přátelství a věříme, že bude pokračovat, že budeme mít možnost se s nimi setkávat. Díky nim se na smazaly rozdíly mezi zdravými a postiženými. Na chvíli jsme nevnímali, že máme hole či vozík, že občas vrávoráme, okolí se na nás nedívalo se soucitem ale spíš s úžasem, jak se dovedeme bavit, jak si z postižení dělat legraci. A když byla potřeba pomocná ruka- žádný problém, bylo jich okolo hodně. Katka na vozíčku provozovala světelný doprovod a když nás hudba vyzvala na parket slovy: “rychlá roto, nástup!“, a čekali, až se propleteme mezi stoly, nemohl zůstat nikdo sedět. Jen čas byl proti nám, utíkal až moc rychle. Návrat před půlnocí jsme nikdy nestihli. Oč byl krásnější večer, o to byly těžší rána. Ale program jsme dodržovali.Obrazek

            Zajímavý byl večer, který pro nás nachystala Katka. Dražba osobních  věcí, které v nestřeženém okamžiku Hanka uschovala, vyvolal velkou zábavu. Každý si musel svůj předmět vykoupit písničkou, scénkou nebo vtipem. Naďa  a Jana dokonce zatancovaly kozáčka.

            Týden uběhl velmi rychle, až moc. Najednou tu byla neděle a čas loučení. Ještě zhodnocení pobytu – velmi kladné, všichni jsou spokojeni. Zlepšili jsme se po fyzické a hlavně po psychické stránce. Rehabilitace, procházky a tanečky – báječná kombinace. Alespoň se na nás nepodepsala tak výborná kuchyně paní domácí, která nás rozmazlovala i výbornými zákusky. Přístup celé rodiny Oksnerových i paní Svárovské byl profesionální, na jedničku, vycházeli nám vstříc. Pohoda, krásné počasí, báječná nálada, nová přátelství – co ještě víc by si člověk mohl přát. O tom, že pobyt byl pro nás po všech stránkách velmi přínosný, nemůže nikdo pochybovat.  Už nyní se těšíme na další společné rekondici, na to, že se za rok do Luhačovic zase vrátíme!

         Děkujeme za dotace z Ministerstva zdravotnictví  a z Olomouckého kraje. Byly smysluplně využity, řádně vyúčtovány a hlavně pomohly k celkovému zlepšení zdravotního stavu.

                                                                                                          IrenaHrubá

Obrazek