Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lorna Smedman: Kritická konzumace informací
(Autorka je šéfredaktorkou Inside MS, časopisu Národní MS společnosti USA.)
Lidé s MS mají tendenci pídit se po informacích a novinkách o své nemoci. Je pro ně nesnadné hodnotit lékařské či vědecké informace o MS, i když jsou prezentovány populární formou. Záleží na každém jednotlivém konzumentovi zpráv, jak k nim dokáže být kritický.
Např. ti, co surfují po internetu, se dostanou k článkům všemožného charakteru, ne vždy podloženým vědeckými důkazy. Dramatické titulky nejefektivněji upoutávají pozornost. Obsahuje-li text takové fráze, jako mohlo by být možné, snad, zdá se být, dalo by se předpokládat apod., znamená to přesně to, co říkají: zůstávají pochybnosti o uváděné zprávě.
Vždy je třeba ohodnotit věrohodnost zdroje jakékoli informace. Je autor expertem v dané oblasti? Jsou citovaní experti důvěryhodní? Obsahuje uváděná informace jasné odkazy či citace z původních zdrojů?
Jde o informace z renomovaných časopisů, konferencí či lékařských center? Jsou současné? Většina televizních zdravotních zpráv je např. omezována časem, neodpovídajícím formátem. Vždy je proto třeba své emoce při zprávě o zázračné léčbě krotit a nezapomínat, že jsou vynechávány důležité detaily. Např. o vědecké studii, kolika lidí se studie týkala atd.
Vědecké studie nesou už jen svým názvem velký díl autority. Existuje však mnoho druhů studií a výzkumných procedur, což znamená, že všem uváděným zjištěním by se neměla přikládat stejná váha.
Nejrenomovanější studijní metodou je dvojitě slepá placebem kontrolovaná klinická zkouška. Její účastníci jsou namátkově zařazováni do dvou skupin, jedna přijímá zkoušenou léčbu a druhá placebo
(neutrální látku) či kontrolní látku, např. dřívější standardní léčení. Tento druh studie je dvojitě slepý, tzn., že ani účastníci, ani výzkumníci až do dokončení studie nevědí, kdo přijímá novou léčbu. To minimalizuje jakoukoli předpojatost, která může odchýlit výsledky studií.
Epidemiologické studie, sloužící k tomu, aby zjistily možná spojení mezi faktory, sledují údaje o velkých skupinách lidí. Výsledkům z tohoto typu studie je velmi snadné špatně porozumět. Dokonce i statisticky významné spojení neurčuje vztah mezi příčinou a jejím účinkem.
Většina všech konzumentů informací by měla být zvláště obezřetná vůči laboratorním studiím. Přestože pozorování, jak buňky reagují na lék ve zkumavce, nebo jak určitá léčba působí na laboratorní zvířata, poskytuje cennou informaci, nemusí tato léčba být vždy bezpečná či efektivní u lidí. Bohužel, cesta od úspěšného laboratorního výzkumu ve zkumavkách a na zvířatech, přes efektivní malé a rozsáhlejší bezpečné zkoušky na lidech, až a ke konečnému schválení léčebných prostředků, trvá mnoho let.
Výzkum MS zahrnuje všechny tyto tři druhy vědeckých studií. Každý z nich má potenciál doplnit alespoň jeden z mnoha chybějících kousků MS puzzle. Při analýze vědeckých studí je třeba se ptát:

Jaký druh studie byl proveden - laboratorní, epidemiologický či klinická zkouška?

Jak velká skupina byla studována?

Jak dlouho studie trvala?

Udělala repliku výsledků jiná výzkumná skupina?

Byla studie publikována? Byla-li publikována renomovaným lékařským časopisem užívajícím srovnávací přezkoumání, dá se předpokládat, že mnozí ve vědecké komunitě považují informace studie za důležité.

Internet se stal velkým zdrojem informací týkajících se zdraví. Návštěvníci webových stránek musí dokázat být kritickými a umět posoudit:

Hodnověrnost zdroje článku na webové stránce, zda je článek převzat z renomovaného časopisu, zda je autor důvěryhodný.

Zda jde o webovou stránku soukromou, nebo přidruženou k instituci. Adresa stránky či jméno může být klíčem: „.com“ je stránka komerční, „.org“ je všeobecně nezisková organizace, „.edu“ vzdělávací a „.gov“ vládní. Univerzity, lékařská centra, vládní agentury, neziskové organizace a další takovéto instituce se pečlivěji starají o kontrolu spolehlivosti obsahu přidružených webových stránek.

Nepokouší-li se vám webová stránka něco prodat, straní-li podávané informaci.

Je-li na webové stránce e-mailový kontakt či poštovní adresa nebo telefonní číslo na vlastníka stránky.

Pokud jde o informace získávané diskusí s přednášejícími na diskusních fórech aj., nelze jim přikládat normální význam a nesmí se zapomínat, že kdokoli si může přidat ke svému jménu odborný titul nebo se nějak jinak klamně on-line prezentovat. Znamená to tedy, že bychom neměli věřit všemu, co čteme? Naprosto ne. Vedle kultivujících kritických reakcí na informace pomáhá též nalezení věrohodných zdrojů, na něž se lze obrátit.
Národní MS společnost USA lpí při uveřejňování svých informací na tradičních direktivách. Neuveřejňuje informace bez solidního vědeckého či expertního ověření pravosti. Kdekoli bylo zaznamenáno vítězství v boji s MS, Národní MS společnost byla šťastná, že je může vykřičet do světa - prvně však vždy řádně dokládala a dokládá průkaznost vítězství.
S jakýmikoli otázkami se obracejte na 1-800-FIGHT MS, volba 1 či vyhledejte webovou stránku www.nmss.org.

 

Odborně upravila MUDr. Eva Havrdová, CSc.
Pramen: Lorna Smedman: The Critical News Consumer, Inside MS, No. 4, Fall 1999, str. 14-18

Výtah a překlad Jarmila Soldánová

Zpět na stránku Co je RS.