Jdi na obsah Jdi na menu
 


Podzimní rekondice Rosky Přerov aneb  „obědem to začalo,  obědem to končilo“.

 

Že podzimní víkendový pobyt Rosky Přerov trvá celý týden, to už je pravidlem. A tak jsme si ve dnech 12. – 18. 9. 2005 opět ve  Francové

Lhotě užívali rekondice, sluníčka, přátelství a dobré pohody.       Obrazek                        

       Byli mezi námi nováčci a tak jsme měli trochu strach, jak se zapojí do programu. První zkouška, ranní budíček s písničkou, dopadla na výbornou.Vláďa je rozený cántry  zpěvák  a jeho zpěv nás provázel i během dne. Rozcvičky – to už je automatické. Jana ví, jak nás nabudit do cvičení i když se najdou lenoši. Dopolední program je zaměřen na hipoterapii a tím i na kratší procházku do Hucul klubu. U koníčků je nám báječně. Nejen samotná hipoterapie působí dobře na náš organismus ale  i kontakt s ostatními zvířaty. Přítulní pejsci nebo dovádiví kozlíci nám krátili čas čekání.

Na Ranči U Zvonu  dobře vaří a tak po výborném obědě musí přijít zažití s odpočinkem. A je tu čas na odpolední cvičení. Jana se tentokrát zaměřila na cvičení na gymnastických balónech, na nácvik rovnováhy, koordinaci pohybů a posilování svalů. Nás ale cvičení neunaví a tak chutě do dalších aktivit.   

Obrazek                                  

Návštěva rozhledny – to už patří mezi samozřejmost. Tentokrát jsme si cestu na rozhlednu zpestřili sběrem hřibů. Stačilo to na dobrou smaženici, kterou nám pak Karelu koní přichystal. Že byly všechny jedlé svědčí i to, že jsme v pořádku.Soutěživý duch se projevil při Petangu. Občas koule letí jinam, než je namíříme, jindy  odrazem dopomůže soupeřovi a pak se přeměřují centimetry, počítají  vítězství. Toto hru může hrát každý i na vozíku a užije se dost zábavy.Poučný byl i výlet do Valašských Klobouků, do muzea. Dozvěděli jsme se hodně zajímavého z historie města, o životě Valachů, viděli ukázku práce na tkalcovském stavu.  Podívali jsme se i do chaloupky, kde se chystali péct chleba. Jarda ještě zapózoval před pranýřem a byl čas na návrat.

Ve středu za námi přišli dva policisté se služebními psy a předvedli část výcviku i to, jak psi pracují, jako zadržení pachatele, vyhledání stopy. Bylo to opravdu velmi poučné a radost se dívat, s jakou chutí vlčák Hakim plní povely a úkoly. Na závěr se rozproudila debata nejen o služebních psech.Obrazek

Obrazek

  

Velmi nás také potěšila návštěva našeho místostarosty Přerova, pana Boháče. Ten s námi absolvoval i hipoterapii, vyzkoušel si, jaké to je být na našich huculech. Strávil s námi i část odpoledne. Předal dárky a ovoce od města Přerova, za které děkujeme a pak se rozběhla beseda o problémech, které nás tíží a při kterých by město mohlo pomoci. Témat k řešení je hodně a my víme, že pan Boháč se snaží hledat východiska k nápravě. Pozvali jsme i starostu Francové Lhoty pana Matůše a tím utužili dobré vztahy, které se budou jistě i nadále rozvíjet. A zároveň jsme získali dva nové čestné členy.

 

Né každý den je sluníčko. V sobotu nám začalo poprchat ale na náladě to neubralo. Pro takové počasí máme nachystané různé hry podle zájmu. A tak zde byly šachy, svůj kroužek udělali karbaníci, nebo při hře „Člověče, napij se!“ jsme si upravili pravidla a tak byl slyšet stále smích. A odpoledne se již vyčasilo.

            A večerní program? Na ten se vždycky těšíme. Každý večer je jiný, střídá se zábava, poučné večery, soutěže a přátelské povídání. Pravidlem je i přednáška o zdravé výživě,  kterou si všichni pro lepší zapamatování vyslechli při sklence červeného vína. Účinky jsme si hned ověřili na vědomostním testu, který nás potrápil. Večer jsme na závěr odlehčili sérií vtipů. Ale na co se nejvíce těšíme, to jsou naše večírky. Opět byly dva. První na Ranči U Zvonu. Důležitá je už příprava, která začíná hned odpoledne. Takové vlastnoruční mazání jednohubek, to je odpovědná práce a Maruška převzala nad tímto úkolem patronát. Nazdobené stoly, radost pohledět. O zábavu se nám postaral stejně jako loni Lůza Band - rodinný klan Trchalíků. Jejich vystoupení bylo sponzorsky a hlavně hráli krásně a od srdce. Hráli různé žánry, na přání. Měli sice své zpěváky, ale umožnili i Vláďovi, aby si s nimi zazpíval. Ale zpíval či pobrukoval si každý a kdo mohl, tak i tančil.Když pak hodiny ukázaly hodně po večerce, tak vypnuli aparaturu, Karel a Pepa Trchalíkovi nám ještě hráli na kytaru. Nechtělo se nám večírek ukončit.

 

Dalším příjemně zakončeným dnem byla sobota. Začala již odpoledne v Hostinci U Ptáčků, kde nám Milan a Naďa Ptáčkovi udělali na grilu dle přání rybu či kuře. Také oni nám sponzorsky přispěli na občerstvení a zajistili hudbu a tak jsme si zazpívali při harmonice, bylo nám spolu dobře. Přišli za námi na besedu i naši známí z Francové Lhoty, jako náš „stínový ministr dopravy“ Luděk s Renatkou, František, který nás vozí na bazén.

 

Jenže čas je neúprosný, utíká a nehledí na naše přání. Najednou tu byla neděle. Obědem to začalo, obědem to končilo. Poslední hodnocení pobytu a je čas loučení. Všichni byli spokojeni, zlepšil se celkový psychický stav, mnozí také cítí zlepšení i po fyzické stránce. Rekondiční pobyt splnil účel.

Ještě zbývá poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě rekondice ale hlavně těm, bez kterých by nebyla možná, to je všem , kteří na ni přispěli. Vedle dotací z Ministerstva zdravotnictví to je příspěvek z Grantového programu města Přerova, příspěvky z měst a obcí našich členů, sponzorů. Poděkování patří i prap. Malchaczikovi, vedoucímu Ranče-panu Hrbáčkovi, skupině Lůza Bandu – Karlu a Josefovi Trchalíkovým a Milanovi a Nadě Ptáčkovým. Ti měli velký podíl na tom, že jsme prožili báječný týden. Věříme, že vše dobře dopadne a příští rok budeme mít možnost opět na Ranč U Zvonu přijet!!!!

                     

Obrazek

                                                              Irena Hrubá

 

 

 

 

 

 

Zpět na 1.stránku Rekondice.